Ve dvanáctém kole jsem se představil venku, na hřišti posledního týmu tabulky. I přes propuštění několika psychologů se nekonal pád sebedůvěry a tak strach z hrozícího podcenění se nakonec ukázal jako oprávněný. Nicméně soupeř v podobě bota i tak dostal výprask 10:0. Výtečně rozehrané utkání dostalo radostnější obrysy ve 14. a 41. minutě, kdy přece jen značně protěžovaný Ludvík Polívka (obr.) vstřelil dvě branky a nakročil tak k již čtvrtému hattricku v ligovém utkání v řadě. Minutu po druhém gólu mi však zatrnulo, sevřel se žaludek a byl takřka konec světa:

Au! To muselo bolet. A evidentně bolí. Ludvík Polívka se nezvedá z trávníku. Lékař týmu Šumperk ani nečeká na signál od rozhodčího a běží mu pomoci. Stadionem to zahučelo, doktorovo gesto je jasné. Musí se střídat.

Zápas tak Polívka nedohrál a po utkání jsem zjistil, že je na čtyři týdny mimo hru. Při jeho požehnaném věku to znamená tak celou jednu sezónu čistého!!!

Postup je už dávno jistotou, stejně jako to, že z prvního místa zajisté nebude. Nicméně v posledním kole nám čest velí co největším rozdílem rozprášit Žižkováky od Smetyho... A to se někdo bude divit...

V zápase se trefil i Halík, který tak pár hodin po trefě v reprezentaci uspěl i za Draky. Dva góly dali A. Balon a také Radek Kugler.